Den 2 – London – Singapore – Sydney

Myšlenka dne – Jsme v Sydney! Na uplně opačné planetě.

Čekal nás nejdelší let naší cesty. Jídlo, víno a celkový servis v ledadle byl vynikající. Ale parodie na spánek na prakticky nepolohovatelné sedačce byl pro mě utrpením. Naštestí alespoň Míša oplívá schopností, kterou má jen on a Gerýšek, že umí spát neomezeně dlouho v jakýchkoliv podmínkách. Doufám, že přechod časových pásem zvládnul lépe než já. Nasnídali jsme se a konečně si protáhli nohy na Singapourském letišti, kde jsme kvůli zpoždění (ano opět) měli pouze hodinu. Zkontrolovali jsme kvalitu toalet a měli jsme co dělat, abychom doběhli do check-inu. I když jsme pouze proběhli letištní halu a okamžitě se vátili do stejného letadla, ze kterého jsme před chvílí vystoupili, pečliví celníci nenechali nic náhodě a vše bedlivě proskenovali a promasírovali. Singaporské letičtě bylo jediným místem, kde jsme si mohli užít bezplatného a skutečně neomezeného internetu, ačkoliv jsme museli projít zajímavým způsobem SMS registrace. Vrátili jsme se na palubu, dostali jsme čistá sluchátka a baličky a jednorázovými pastami, kartáčky a fusekle – britové se vyznají! I když jsme s Míšou ve dnech pracovního volna často trénovali manévr přechodu ze snídaně rovnou na večeři, v tomto případě byla adaptace, alespoň pro mě, složitější. Při přeletu nad Bengálským zalivem se v letadle výrazně ochladilo. Senzory hlásily až -60. Zachumlali jsme se do tenkých dek, dala jsem si prášky na spaní a zatímco útroby do mě bušily a řvaly dobré odpoledne, pokusili jsme se zkrátit si cestu do Sydney nepřirozeným podřimováním. Ráno, když už jsme se blížili k Sydney, jsme letěli vstříc východu slunce nad Austrálií. V tu chvíli se naše starosti zdály uplně maličké :-) Byl to nepopsatelně krásný a dojemný pohled. Jakmile letadlo dosedlo, přetáhlo nás nečekané vedro. Zatímco na přechod časových pásem jsme byly připravení, ta dvě přeletěná roční období nás překvapila mnohem víc. Čěkali jsme že si naše jaro a Austraský podzim budou trochu víc notovat. Škoda že nás nenapadlo zbalit si kraťasy a opalovací krém. Spálená ramena a nohy přilepené k džínům by souhlasily. Já alespoň líbám ruce vynálezcům vlhčených hygienických ubrousků za jejich přínos pro civilizaci.