Jako patrioti se snažíme ze všech sil spolupracovat s daňovým systémem, protože cítíme silnou vlasteneckou povinnost, nejít do vězení.
Dávno předávno někdo moc šikovný učinil báječný vynález. Pracovní proces. Umožňuje i jinak slušným lidem usínat a vstávat v neslušnou hodinu a křesťanům hromadit nekřesťanské peníze (případně dluhy)
Jako přirozenou obranu vynašel zase někdo jiný daňový systém. Ten pomáhá neslušným parazitům ke slušnému kapesnému a bezbožníkům k boží zahálce. Důkaz o důležitosti výše zmíněného je stav mojí insomnie.
Za poslední měsíc jsem score své celoživotní parodie na boj s insomnií devalvovala na hranici trapnosti.
Nad postelí visí jeden kruh.
Ta veselá věc s časovými pásmy mi teoreticky měla pomoct. Paradoxně nepomohla, zajímavé, h?
Můj organismus se s ní vypořádal překvapivě lehce. Po dvou týdnech mělkého polospánku se poslušně posunul o 12 hodin napřed a pověsil mi nad postel jeden kruh.
Opět ležím do čtyř na pravém boku a hodiny přemýšlím, má-li teda cenu otevřít tu knížku. Nechutně bylinkové prášky už dosáhnou, namísto ukolébání, jen nepříjemně otupělé bdělosti. A řeknu Vám... není horšího zvěrstva než chatuchtívý on-line kamarád.
Aristotelés definuje člověka jako rozumného živočicha. - to je ten autor antických komedií?
Člověk (čti já) se dokáže utěšovat, omlouvat sám sebe, celé hodiny.
Za půl hodinky to zabalím... Už za půl hoďky se klíček v zádech otočí naposledy. Zpomalená melodie definitivně dohrá a hodinový strojek v mých útobách nezabrání vyčerpanému tělu padnout na klávesnici.
Navíc!
Musí tu přece existovat biologická pojistka. Ta, co v případě nutnosti automaticky odvolá tělo z aktivní služby. Pže Příroda je totiž chytřejší než tadyhle člověk. Nechám-li situaci dojít příliš daleko, Příroda všeho nechá, odhodí rýsovací prkno i křivítko, smete rozdělané plány na příští evoluční změny a příjde mne omráčit. O to blahodárnější bude následný katatonický spánek. Kolik toho jeden nevymyslí?
Jestli kdy podobná vymoženost přecijen existovala, vysílací čas Akt-X jí vyřadil v ranné pubertě. Přičtěte, že bídák tělo zvládá podobné hrátky bez námitek. Poslední záchranou organismu je tedy toliko lidský rozum. Večer zastrašuje choutky a podporuje vůli. Radí nám před spánkem nežrat, vyčůrat se, vyčistit si zuby... Často vyhraje tak napůl - alespoň u mne. Hořkosladkým výsledkem jsou vyčištěné zuby a podprahovou informaci o jídle si vyložme každý po svém.
Nepřirozenost insomnie je největší záhada vesmíru. Hned po tom, jak se dělá do makarónu dirka.
I po výletě z Marine Reserve se rozum zmohl pouze na ukřiknuté: „Ale teď už hlavně nejez, ano? Jdi spát, prosím...“
Náš člověk je ke všemu bytost od přírody líná. První část je tedy v pořádku. Ta druhá pro něj znamená aktivitu. Je schopný přestat s něčím, co dělá rád. Ale začít s něčím, co se nechce? Brrr. Ideální hubnoucí metoda by nebyla Začni cvičit, ale Přestaň žrát.
Zatímco o deset hodin později moje oči, rudý jako ředkvičky, vyhlížely biologickou pojistku, rozum podkopal zbytek své autority a spustil protikladné požedavky:
„Vím, že nám to předtím nevyšlo. Sice nespinkáme, no alespoň jsme nepapali... Ale teď mne poslechneš. Teď se najíš. Teď už si přiznáš, že pojistka neni, startrek je fikce, a že to tu od začátku sabotuješ.“
Jsou dva typy lidí.
Ti, co ráno vstanou a řeknou: „Dobré ráno, Bože!“
A Ti, co ráno vstanou a řeknou: „Dobrý Bože, ráno!"
Fotky jsou už hodiny roztříděny. Články dočteny. Dopsány. Na chladiči notebooku si můžu orestovat kešu a prsty běhají po klávesnici jen proto, aby běhaly po klávesnici.
Stejně, jako každé ráno zapínáme počítač jen proto, abychom mohli být na počítači.
Stejně tak v noci myšlenka stíhá myšlenku jen proto, aby se nemuselo do postýlky?
Už jste někdo zkoušel spát přes den?
Krom Filipa, všichni ostatní normální lidé vědí, že to je prostě nemožné. Slunce svítí jako prase, ptáci řvou jako krávy, pes kňučí jako čuba... V tu chvíli je pro mne sebevražda romantičtější než zahradní altánek a rozum si v koutku hlavy s entuziazmem pobrukuje dětskou písničku o beránkovi. Kolem páté odpoledne se dolámaný nevyspalý člověk dotřepe na hajzlík, na tváři obtisknutý enter, a má pocit, že už vlastně nemá ani cenu sundavat pyžamo.
A když už jsem nakousla ty výmluvy, hadejte kolik je hodin?
Na závěr, abych si tu jen nekapala citron do ran - pointa! ...ve kterou už nikdo ani nedoufal.
Až mě zase uvidíš v boží poledne brouzdat po facebooku nebo ICQ, anebo, chraň mě ruka páně, bych měla tendence interagovat, pošli mě do prdele a do postele.
Dávno předávno někdo moc šikovný učinil báječný vynález. Pracovní proces. Umožňuje i jinak slušným lidem usínat a vstávat v neslušnou hodinu a křesťanům hromadit nekřesťanské peníze (případně dluhy)
Jako přirozenou obranu vynašel zase někdo jiný daňový systém. Ten pomáhá neslušným parazitům ke slušnému kapesnému a bezbožníkům k boží zahálce. Důkaz o důležitosti výše zmíněného je stav mojí insomnie.
Za poslední měsíc jsem score své celoživotní parodie na boj s insomnií devalvovala na hranici trapnosti.
Nad postelí visí jeden kruh.
Ta veselá věc s časovými pásmy mi teoreticky měla pomoct. Paradoxně nepomohla, zajímavé, h?
Můj organismus se s ní vypořádal překvapivě lehce. Po dvou týdnech mělkého polospánku se poslušně posunul o 12 hodin napřed a pověsil mi nad postel jeden kruh.
Opět ležím do čtyř na pravém boku a hodiny přemýšlím, má-li teda cenu otevřít tu knížku. Nechutně bylinkové prášky už dosáhnou, namísto ukolébání, jen nepříjemně otupělé bdělosti. A řeknu Vám... není horšího zvěrstva než chatuchtívý on-line kamarád.
Aristotelés definuje člověka jako rozumného živočicha. - to je ten autor antických komedií?
Člověk (čti já) se dokáže utěšovat, omlouvat sám sebe, celé hodiny.
Za půl hodinky to zabalím... Už za půl hoďky se klíček v zádech otočí naposledy. Zpomalená melodie definitivně dohrá a hodinový strojek v mých útobách nezabrání vyčerpanému tělu padnout na klávesnici.
Navíc!
Musí tu přece existovat biologická pojistka. Ta, co v případě nutnosti automaticky odvolá tělo z aktivní služby. Pže Příroda je totiž chytřejší než tadyhle člověk. Nechám-li situaci dojít příliš daleko, Příroda všeho nechá, odhodí rýsovací prkno i křivítko, smete rozdělané plány na příští evoluční změny a příjde mne omráčit. O to blahodárnější bude následný katatonický spánek. Kolik toho jeden nevymyslí?
Jestli kdy podobná vymoženost přecijen existovala, vysílací čas Akt-X jí vyřadil v ranné pubertě. Přičtěte, že bídák tělo zvládá podobné hrátky bez námitek. Poslední záchranou organismu je tedy toliko lidský rozum. Večer zastrašuje choutky a podporuje vůli. Radí nám před spánkem nežrat, vyčůrat se, vyčistit si zuby... Často vyhraje tak napůl - alespoň u mne. Hořkosladkým výsledkem jsou vyčištěné zuby a podprahovou informaci o jídle si vyložme každý po svém.
Nepřirozenost insomnie je největší záhada vesmíru. Hned po tom, jak se dělá do makarónu dirka.
I po výletě z Marine Reserve se rozum zmohl pouze na ukřiknuté: „Ale teď už hlavně nejez, ano? Jdi spát, prosím...“
Náš člověk je ke všemu bytost od přírody líná. První část je tedy v pořádku. Ta druhá pro něj znamená aktivitu. Je schopný přestat s něčím, co dělá rád. Ale začít s něčím, co se nechce? Brrr. Ideální hubnoucí metoda by nebyla Začni cvičit, ale Přestaň žrát.
Zatímco o deset hodin později moje oči, rudý jako ředkvičky, vyhlížely biologickou pojistku, rozum podkopal zbytek své autority a spustil protikladné požedavky:
„Vím, že nám to předtím nevyšlo. Sice nespinkáme, no alespoň jsme nepapali... Ale teď mne poslechneš. Teď se najíš. Teď už si přiznáš, že pojistka neni, startrek je fikce, a že to tu od začátku sabotuješ.“
Jsou dva typy lidí.
Ti, co ráno vstanou a řeknou: „Dobré ráno, Bože!“
A Ti, co ráno vstanou a řeknou: „Dobrý Bože, ráno!"
Fotky jsou už hodiny roztříděny. Články dočteny. Dopsány. Na chladiči notebooku si můžu orestovat kešu a prsty běhají po klávesnici jen proto, aby běhaly po klávesnici.
Stejně, jako každé ráno zapínáme počítač jen proto, abychom mohli být na počítači.
Stejně tak v noci myšlenka stíhá myšlenku jen proto, aby se nemuselo do postýlky?
Už jste někdo zkoušel spát přes den?
Krom Filipa, všichni ostatní normální lidé vědí, že to je prostě nemožné. Slunce svítí jako prase, ptáci řvou jako krávy, pes kňučí jako čuba... V tu chvíli je pro mne sebevražda romantičtější než zahradní altánek a rozum si v koutku hlavy s entuziazmem pobrukuje dětskou písničku o beránkovi. Kolem páté odpoledne se dolámaný nevyspalý člověk dotřepe na hajzlík, na tváři obtisknutý enter, a má pocit, že už vlastně nemá ani cenu sundavat pyžamo.
A když už jsem nakousla ty výmluvy, hadejte kolik je hodin?
Na závěr, abych si tu jen nekapala citron do ran - pointa! ...ve kterou už nikdo ani nedoufal.
Až mě zase uvidíš v boží poledne brouzdat po facebooku nebo ICQ, anebo, chraň mě ruka páně, bych měla tendence interagovat, pošli mě do prdele a do postele.
Malá ukolébavka z filmu Chitty Chitty Bang Bang v překrásném podání Davida Gilmoura.
*Ať se nám všem vždycky krásně usíná*
Good Morning, Lord! or Good Lord, Morning! ? - Joyce Meyer
We'll try to cooperate fully with the IRS, because, as citizens, we feel a strong patriotic duty not to go to jail. - Dave Barry
sqěle napsané! :D
ReplyDeleteach jak ti rozumím