Ze života sbířat

Ačkoliv stále ještě nejsme profesionální sběrači, a asi ani nebudeme, za poslední 2 týdny jsme pronikli do tajů apple pickingu. Naše angličtina se obohatila o termíny bruises, sunburns, sunscales, not red enough, black spots, rotting skin, wasps nips a spoustu dalších věcí, o kterých víme, že je sbírat nemáme, ale význam nám zatím uniká. Po prvních dnech sbírání jsme se naučili – alespoň já – důvěřovat žebříku a nedůvěřovat větvím, rozeznat black spot od ptačího hovna a neolizovat si prsty při rozlišování těchto dvou jevů. Jak si každý asi může představit, první tři dny jsme měli slušné spáleniny (sunburns, sunscales, red spots...) a namožená záda. Po prvním týdnu sbírání typické modřiny od žebříku na lítkách a stehnech (bruises) a dlaně plné vosích štípanců (wasp nips) Spaleniny pomalu přechází v opáleniny, tak už nejsme ani red enough. Na začátku týdne Míša vyzvěděl, že náš sad naprosto neočekávaně opustilo několik pickerů. Kontrola Kvality, která se jmenuje Oli, Molly, Holly, nebo Marley, ale říkáme jí Owly, zjišťovala proč o pracovní sílu tak znenadání přišli. Nevím, co zjistila, ale dostali jsme přidáno. Rsp stejnou odrůdu máme najednou za 45/bin oproti 35. Potěší. Je to opravdu dobrá cena a nevím nevím jestli bychom se na sadu v Hastingsu, kde je průměrná cena 28 s naším tempem uživili. V prvním týdnu, když se některá odruda dobrala, nás (nás pomalejší) vetšinou poslali domů, jelikož bychom už z těch pár posledních jabloní své biny nenaplnili. Zůstali dva tři svižní pickeři, kteří obrali zbytek. Dnes, při nedostatku času a sběračů, už se po dosbírání jednoho blocku přesouváme i s binem bagem a ladderem (echt výraz pro přátele bendu košík a žebřík) na jiný blog. Já už jsem měla to potěšení projet se na čtyřkolce. (ne, neřídila) Domů jdeme dřív jen když v sadu prší. To taky není beze sporu - není déšť jako déšť. Občas managemant (všichni na sadu kteří nesbírají) vidí na horizontu průrvou kus modrého nebe a dojde k nazoru, že dešť přejde dřív, než si ho uvědomíme. Když po půl hodince opravdu přejde, managemant je spokojený a pracovní třída mokrá. Vetšinou za plného pracovního dne společně naplníme 5 binů. Není to nic z čeho by se dalo zbohatnout, ale na náš pondělní velký nákup a úterní velký nájem to stačí. Kromě zmíněných vos jsou v sadu občas vidět zající, kryplové, fantail, nádherný hmyzožravý ptáček a taky jsme poprvé viděli páreček Novozealandských Paradise duck. Tvoří údajně trvalé páry a jeden nás dva dny povzbuzoval na blocku 9. Myslím, že už nikoho nezajímají další detaily ze života na sadu. Stejně jako na opačné polokouli i my slavíme v ponděli svátek Velikonoční – zajímavé že? V pátek jsme měli placené volno, ale ještě nevíme, kolik nám za něj zaplatí. Ve čtvrtek naštěstí pršelo tak, že nás poslali domů. Takže opravdu dlouhé volno. Během něj neplánujeme dělat vůbec nic. S realizací jsme začali už včera. Minulou neděli jsme byly ve Waipavě vyvenčit Geroje a Prince a vzit je trošku k řece. Nakonec jsme ve vodě skončili všichni čtyři. Byla to docela sranda, voda byla ledová a proud silný a občas nám nezbylo nic , než se prostě nechat unést, dokud nepřejde záchvat smíchu a pak pěšky bosky po kamínkách zpátky proti proudu :-) Ačkoliv se jedná o městkou řeku, vůbec jsem nevěřila svým očím. Voda absolutně čistá, voňavá a žádný bordel a naplaveniny okolo, pokud nepočítám lidi, kteří se tam koupají. Taky se poctivě učíme na testy z angličtiny. Musíme dostat 6.5 bodů z 9 abychom měli nárok na prodloužení pracovního povolení. Já jsem si vyzkoušela půlhodinový poslech z oficiálních materiálů, hodinové čtení a psaní - to nevím jak dopadlo. Asi blbě, měla jsem napsat dopis managerovi tělocvičny a vysvětlit mu, proč mám zájem ji navštěvovat. No tak to nevim ani v češtině. To by mi nejdřiv musel někdo vysvětlit, proč mám zájem o tělocvičnu. Dopis má mít min. 150 slov. Další bod je esej, 250 slov na téma – Lidé v dnešní době nenosí své národní kroje, je to podle Vás dobře nebo špatně? Cože?? Moje studium se skládá také z ležérní četby S.Kinga, kterou jsem dostala od Míši k řidičáku a studování mimochodem velice dobrého materiálu, který je dokonce volně ke stažení English-or-Czenglish, jak se vyhnout čechyzmům v angličtině od profesora fildy Dona Sparlinga - nevím jestli je to jméno nebo přezdívka :-) Ale dopořučuji. Testy by měli být tuším 5. května a budou nás stát asi 17 binů. Hrůza jen pomyslet. Chraň mě ruka Páně, abych ten test neudělala. Dle materiálů, které jsme si na testy koupili, mam výborné výsledky v poslechu (32 ze 40 otázek, díky Star Treku) a v četbě (36 ze 40 otázek, Díky Gaimane) Co se týče psaní, nevím nevím. Hold budu muset psát něco jednoduchého typu Máma mele Emu, máme málo masa. Nejvíc se ale bojím rozhovoru. Ten by měl trvat čtvrt hodiny. Dokážu vysvětlit každému uplně všechno a nebojím se mluvit a protistrana mi buď rozumí nebo ne :-) Ale už to vidím, jak tam sedím a nemam ani páru o tom co mi ten maňásek říká. Třeba to bude něco o mléčných výrobcích, když už víme, že mléko se řekne mwk. Kéž by se mě zeptali dů jů lůjk mwk. Klidně bych tu čvrt hodinu mluvila. No prostě mi držte palce. Na rozdíl od Vás mám ráno, takže se jdu nasnídat. Večer přihodím pár fotek z výletu a pár slov o Gerojově dobrodružství.