Tadá :-)

Omlouváme se za informacni pauzu :-)

Uzili jsme si krásny den v Sydney. Co jsem nečekala, že budeme potrebovat kratasy a opalovací krém. Mám spálená záda a dlaně a Míša nos. Jako správní turisti jsme si koupili mapu a vyrazili jsme k opeře. Naštestí byla umístěná u nadherné otanické zahrady – parku – a v podstatě pár stanic od letiště. Racci kradli jídla z talířu a kakadu se mi snažil sežrat ruku :-) Byly jsme po tom dni tolik vycerpaní, že celou cestu do Auclandu jsme prospali. Tělo si docela zvyká na casova pasma. I když nejhorší byl ten přechod ze snídaně do večeře. Takže se ztotožňujeme s místním časem 22.30. I když občas se v těle ozve nějaký hodný spolužák a šeptá na mně: Máš to blbě! Šprťoun.

V Londýně nám srdnatá kyprá odbavovačka vysvětlila, že o naše batohy bude postaráno a sejdeme se s nimi až v Aucklandu. Sice se nám to nepozdávalo, ale paní vypadala fundovaně, a tak jsme podlehli. V Sydney při příletu jsme raději chvíli čumákovali, jestli se naše batohy neobjeví. Ale neobjevily se :-) Sice jsme měli cca 9 hodin čas, ale zkusili jsme odbavení, jestli nám rovnou nevystaví palubní lístky. Slečna nás informovala, že náš let ještě není nalistován a je možné projít check-inem cca za 3 hodinky. Po náročném dni jsme dorazili zpět na letišti spálení špinaví a pozobákovaní. U odbavování jsme se točili v Americké frontě dobrých 40 minut. Jakmile slečna zjistila že nemáme batohy začala se chytat za hlavu a ptát se, jak jsme to mohli dopustit a i s našimi doklady odběhla. Doslova. Po příběhu nnás informovala, že došlo k desinformaci, že kufry jsou někde tady a že je potřeba je k nám přiřadit oštítkovat a najít a at se o nic nestaráme a jdeme se v klidu odbavit. To nám samožřejmě na klidu nepřidalo :-// Po tom so jsme vyhodili v letadle senviče za 18 dolaru, posmrkané kapesníky, očistili z hávu racčí tentonoc a zbyvili se vseho co by mohlo eventuálně ohrozit naše vpuštění na NZ. Naštěstí jsme se už nemuseli zoufat, sundavat zlé ručičky a opasky jen jsme ukázali, jaké léky dýlujeme a máme razítko :-) Batohy se objevily na pásu hned mezi prvními takže ted spokojeně sedíme ve 21° vedérku na letišti s notebookama a oba Vás zdravíme :-) Teď je naše další naděje upírána směrem k Hawkes Bay a odpovídajícímu letu, snad nebudeme muset spát na letišti :-) Držte nám palce, ať se spojíme s agenturou a vyzvedne nás na letišti :D Budeme průběžně informovat pomocí SMS ty, kteří si to zaslouží :)

Opět se omlouvám za chyby - stejná výmluva :-)